Často po tobě chci, aby si o sobě řekla nebo napsala něco hezkého. Aby si se nebála vidět svoje kvality, začala je oceňovat, upozorňovat na ně a vůbec si je třeba jen pro začátek začala uvědomovat.
Jenže stejně tak důležité je znát svou stínovou stranu a nebát se jí. Naopak, klidně ji taky použít, když je třeba.
Já osobně jsem někdy zcela nesnesitelná, cítím, jak mi vibruje celá nervová soustava a potřebuju to vyštěkat ze sebe ven. Umím si poradit i různými hezkými technikami, ale běda, když mi někdo přijde v tomto stavu do cesty. V zásadě jde o to, že miluju, že nemusím být jenom "ta hodná" a užiju si i tohle :)
Stejně tak bych si na mě dávala pozor, kdyby se mě někdo pokoušel obelhat nebo se nade mne snažil vyvyšovat ač na to nemá nebo jakkoliv uhrát, protože bych mu s potutelným vnitřním úsměvem a velkou radostí uštědřila potřebnou lekci, pro kterou si zřejmě přišel.
Stejně tak neváhám vytáhnout ze svého vnitřního panteonu na scénu svou mafiánku. Tak říkám té části mě, která neváhá použít jakýchkoliv prostředků pokud se cítí zahnaná do neúnosného kouta, například, když jsem byla opakovaně vystavována pocitu bezmoci díky muži, alkoholikovi, se kterým máme dítě. Sice spolu už téměř deset let nejsme, ale je to jeden z mých velkých učitelů umění nastavování zásadních stopek a stavění se do síly. Díky němu vím, že bezmoc neexistuje, že vždy se dá podniknout protikrok, který je velmi účinný. Nechávat dopadat přirozené důsledky činů by se mělo učit od malička...
A také jsem měla to velké štěstí, že jsem se mohla skrze ne úplně fajn zkušenosti jiného rázu učit od velkých hráčů a hráček. To tě prostě naučí nedat se, umět se za sebe postavit a vnímat svou hodnotu perfektně!
Pokud chceš zářit, být charismatická krásná osobnost se vším všudy, musíš mít přiznanou i svou stínovou stranu, vědět o ní, mít ji ráda a nebát se ji použít, když je třeba.
Svět osobního rozvoje nás často učí o lásce- mě nevyjímaje, ale i toto je projevem lásky. Třeba té k sobě, kdy si nenechám zacházet někoho zásadně za své hranice a když nechápe jemné ne, nebo dost, tohle už mi vadí, umět vycenit pořádně zuby, protože ne všichni kolem nás jsou jen vlídní a přívětiví a z různých důvodů tomu milému ne, nerozumí a nechtějí ho respektovat.
Takže pokud se bojíš být mrcha, je to škoda, velká škoda a hlavně pro tebe.
Pokud nebojíš, jsi celistvá, silná, vědomá si své moci a to je znát na první dobrou. Síla osobnosti z tebe vyzařuje na míle daleko a výše popsané potřebuješ používat opravdu zřídka kdy, protože vzbuzuješ přirozený respekt.
Duchovní nauky káží o vnitřním klidu a pokoji. To se nevylučuje. Jenže, to jsou také vysoké levely a k těm se propracováváme skrze lidskost a přijetí sebe sama ve své opravdovosti. A pravdou je, že jsme všichni velice silné a mocné bytosti a své moci a vlivu se většinou bojíme, což je také škoda. Pokud jich užíváš společně s pokorou, jsi na skvělé cestě dosáhnout velkých věcí ve svém životě a být tu nápomocná mnoha lidem okolo. A zářit u toho :-)
Takže jak se lidově říká, vezmi svou mrchu na procházku a pořádně ji vyvětrej, když se na tebe někdo oboří, co to s tebou je a proč si nepříjemná, suše odvěť: "Miláčku, pěstuju svoje charisma."