Zlatíčka, v poslední době jsem se opakovaně setkala s tím, že chcete povolení, svolení, potvrzení toho, že to, jakým způsobem se rozhodujete nebo co cítíte je správné.
Pokud je to i tvůj případ a jsi si někdy natolik nejistá, že hledáš potvrzení od vnější autority ve vnějším světě – což klidně může být, žádný stres, známe to všichni, řeknu ti úplně to samé, co říkám ženě, kterou vidím před sebou, když tohle řešíme.
„Potřebuješ svolení, povolení, potvrzení? TAK SI HO DEJ.“
Jednoduché, že? Tak ještě si na to vzpomenout až se v takové situaci ocitneš a UDĚLAT TO.
Uvidíš, uleví se ti. Možná se poprvé budeš cítit divně, provinile, stále nejistě, ohlížet se, jestli tohle jako vážně smíš, ale za každým, kdy se rozhodneš pro sebe a že jsi to ty, kdo řídí tvůj život se to zlepší a časem si to zvnitřníš.
Kolik ti je let? Kdo má právo řídit ti život a nebo ti do něj mluvit? Kdo je tady bůh, aby měl jasný návod (nebo fujky fujky, soud) právě na tebe? Kdo tvoří tvou jedinečnou osobnost i realitu?
Jenom TY.
Tak pusu a odvahu do dnešního dne všem tápajícím se svým sebevědomím – taky jsem taková bývala. :-)
