Z nuly až na vrchol aneb žít své sny se vyplácí



Minulý týden jsem byla pozvána na českou usedlost Prof. Ing. Milana Zeleného, M.S., Ph.D. Něco takového je pro mě samozřejmě čest.

Pan profesor je světová kapacita a to, že mám důvěru takových osobností, je krásné a já si toho obyčejně lidsky cením.


Přemýšlela jsem nad tím, jak pojmout příspěvek, aby nevyzníval egoisticky a říkala si, že to „narafičím“ na touhu jít a plnit si své sny. A také proč nad tím vůbec musím přemýšlet. Proč v Čechách musíme dávat vědět o tom, že máme úspěch, opatrně a balit ho do stravitelného hávu. Proč není přejícnost a podpora samozřejmostí?

(V souvislosti s panem profesorem je to hodně příznačné. Kvůli zášti a závisti zůstal žít a působit za mořem a odvolal i kandidaturu na prezidenta ČR.)


Neměla jsem na to ale dostatečný prostor a tak jsem raději napsala pozitivní referenci svojí webařce Kátě a tu umístila na sítě.


Jenže téma už bylo v poli... A tak odpoledne přišla na konzultaci žena se zakázkou nedůvěra v její sen a tudíž i v samu sebe.


Proč? Protože nikdo, komu se svěřila ji nejenom nepodpořil, ale vždycky si nakonec připadala jako blázen. Kolegové v práci, kamarádi, rodina, nikde nezaznamenala pozitivní ohlas v tom, že by se chtěla vydat svou cestou na místo běžné práce, kterou se sebezapřením do teď vykonávala.


Mezi námi, její sen je podle mě velmi reálný a v pohodě uskutečnitelný.

Přeje si multifunkční centrum pro lidi a opuštěná zvířata místo práce v korporátu.


Ten můj byl o tom, být pozitivně vnímanou, vyhledávanou a uznávanou životní poradkyní. Protože patřím mezi opravdu velice vysoce senzitivní osoby a znám svou osobní kapacitu, chtěla jsem svůj pozitivní vliv šířit pomocí toho, že se stanu poradkyní a důvěrnicí také veřejně známých a činných osobností v různých oblastech, kteří mají daleko větší zásah a vliv než já. Což se mi již několik let úspěšně plní bez toho, abych byla vystavena nepříjemnému tlaku mas.


Tvrdím totiž, že nepotřebuji, aby mě znalo miliony lidí, ale jen ti správní lidé. Vzhledem k tomu, s kým a kde trávím svůj pracovní i osobní čas, jsem s naplňováním mého záměru velmi spokojená.


Zpět ale k ženě z konzultace, která reprezentuje stále velký vzorek lidí, kteří se až příliš dlouho ohlížejí na to, co si myslí a říká okolí.

Pochopte, že se na svět nemůžete dívat optikou lidí, kteří nikdy nic nedokázali nebo se o to ani nikdy nepokusili.


Proč vás zrazují? To, že oni sami nemají dostatek kuráže a většinou podlehnou základním strachům, přeci neznamená, že vy neuspějete. Jejich vnímání světa a mentalita nemá nic společného s tím vaším.


Můj příklad s panem profesorem se mi tedy hned velmi hodil.

Jak jsem se dostala k němu domů, když je to výsadou jen pár jedinců a na audienci s ním se čeká půl roku i déle, pokud vás vůbec přijme? Jak je něco takového možné?


Nemám ani prestižní vysoké školy a v ekonomice se vyznám asi stejně jako v jaderné fyzice. Nemám o ní ani páru a jsem ráda, že dokážu obhospodařit tak maximálně svůj účet. Jistě zcela něco nemožného v mnoha myslích.


To, co ale mám, jsem já. Má víra, citlivost, nažitost, vhled, osobitost, charisma a velmi pozitivní energie, která otevírá dveře na netušená místa.


Kde bychom byli, kdyby svět nebyl i plný průkopníků, objevitelů, vynálezců, badatelů, vizionářů, snílků a nekonvenčních podivínů, u kterých si jejich okolí taky ťukalo na čelo, že jsou to blázni a že to, co chtějí dokázat, je nemožné?


Pokud cítíte, že někam máte směřovat, vydejte se na cestu, bez ohledu na názory ostatních. Leda, že si k sobě najdete další snílky, jako jste vy a a já a lidi, kteří vás podpoří a pomohou vám na cestě, místo aby vám na ni házeli klacky pochybností.

To, co to chce, je také důvěra v sebe. Věřit sobě, že to, co cítím a vnímám a kam mě to táhne, je správné. To je základ.


Vodítkem ať vám je vaše radost, zvýšená energie v těle, tetelení, oživení, záře očí, jasný hlas a nadšení, se kterým to vyprávíte, tak jako výše zmíněná žena. Vy víte, po čem vaše srdce touží, a k tomu jste dostali i přirozené bezúsilné talenty a schopnosti.


Kdyby se totiž každý vydal za touhou svého srdce a duše, nemuseli bychom řešit to, že nám někdo nepřeje a že některé informace si raději necháváme pro sebe, místo toho, abysme se o ně hrdě podělili a bylo nám přirozeně přáno.

Každý by byl tam kde má být. Každý by zažíval radost a pocit zadostiučinění i naplnění. Každý by taky dobře věděl, že ač to zní jako pohádka, není to vůbec zadarmo a taková cesta je plná výzev překonávání sebe sama, kdy nás život testuje, jestli to myslíme opravdu vážně a necukneme při prvních, ale ani druhých a třetích potížích.


Vždy budu hrdou podporovatelkou všech, kteří mají odvahu a touhu vzít život do svých rukou a jít za svým snem. Ať už z mínusu, od nuly (jako já) nebo mají na kontě několik milionů či miliard.


Každý tu máme své výzvy, svůj význam, svůj přínos... ve svých sférách.


Říká obyčejná žena z Břevnova, s neobyčejnými životními zážitky a zkušenostmi, která má osobní důvěru mimořádných českých i světových osobností, z čehož má hlavně co? RADOST a VDĚČNOST!


Jen jde dál v klidu svým tempem. Dělá to, co jí dává smysl. Přináší uspokojení a lidem užitek. Tedy poskytuje svoje poradenství, podporu a vhledy.


Držím moc palce při uskutečňování toho tvého snu. Jít za ním a nechat ho se dít se vyplácí. Je to cesta štěstí, svobody a naplnění, plná nečekaných, úžasných a krásných překvapení... Třeba jako zahrada plná pávů na statku v jižních Čechách v báječné společnosti :-)



0 zobrazení0 komentářů